Sopka
Pomůcky: tácek, papírová vystřihovánka kužele, lepidlo, lahvička (nejlépe od actimelu), jedlá soda, ocet, pastelky
Nejprve si vystřihneme z předtištěného papíru plášť kužele sopky, který si můžeme podle vlastní fantazie vybarvit.
Plášť slepíme do tvaru kužele, do kterého umístíme sopouch, tzn. lahvičku od actimelu prostrčíme zevnitř do nastřiženého vrcholu kužele.
Kužel postavíme na tácek, který by měl být dostatečně velký (min. dvojnásobný průměr než kužel a min. 3-5 cm vysoký).
Lahvičku naplníme cca ze 2/3 octem a nakonec do něj vsypeme vrchovatou lžičku sody.
Výsledkem je „výron“ lávy z vrcholu sopky.
Sopka
Sopka neboli vulkán je místo na zemském povrchu, obvykle tvaru hory, kde roztavené magma vystupuje či vystupovalo z hlubin Země.[1] Na Zemi se obvykle vyskytují podél hranic litosférických desek a v takzvaných horkých skvrnách (angl. hotspot). Jedním z horkých bodů jsou například Havajské ostrovy, jiným Kanárské ostrovy – oba případy sopek vznikajících na oceánském dně; příkladem sopek spojených s kolizemi tektonických desek je japonská Fudžisan. Sopky se vyskytují také na jiných tělesech Sluneční soustavy, například vulkán Tvashtar na Jupiterově měsíci Io nebo největší hora sluneční soustavy Olympus Mons na Marsu.
Během vzniku sopky dochází k celé řadě událostí, které ovlivňují nejenom blízké okolí lávovými výlevy, vznikem tělesa sopky, ale i místa, která mohou být tisíce kilometrů daleko. Během sopečné erupce dochází k odplynování magmatu, čímž se uvolňují sopečné plyny, které mohou změnit klimatické podmínky na velkém území. V závislosti na vlastnostech magmatu, které se dere na povrch, vznikají různé druhy sopek. Mezi nejrozšířenější patří ploché štítové sopky vznikající bazaltickými magmaty a příkré stratovulkány. Nejničivější sopky jsou tzv. supervulkány