Schwareznberský plavební kanál
Pokud se budete pohybovat JZ od vodní nádrže Lipno, vyplatí se zajít si k Schwareznberskému plavebnímu kanálu. Když už se k němu "vydrápete", naplánujte si kus cesty podél kanálu. Cesta je upravena pro pěší i cyklisty a především pro děti je to vděčné zpestření celodenního výletu.
Schwareznberský kanál
Schwareznberský kanál je plavební stoka zbudovaná v roce 1789 pro zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem z nepřístupných oblastí Šumavy. Ve své době znamenal technickou jedinečnost.
Vodní kanál spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Mühl, která je přítokem Dunaje. Propojuje tedy úmoří Severního a Černého moře. Kanál byl napájen z 21 šumavských potoků. U osady Jelení prochází pod hřbetem Plešivce tunelem, který je 419 m dlouhý, 2,6 m široký a 2,8 m vysoký.
Délka kanálu je 44,4 m a šířka až 4 m na úrovni terénu. Kanál začíná na severním svahu Třístoličníku v nadmořské výšce 916 metr. Celkový spád je 255 m. Kanálem se mohly plavit klády dlouhé až 24 m.
Částečně kanál sloužil ještě v roce 1962. Dnes je Schwarzenberský kanál technickou památkou a některé části jsou rekonstruovány.
Schwareznberský plavební tunel
Švarcenberský plavební tunel na Jeleních Vrších bylo proražen během zimy 1821 - 1822. Prochází hřbetem Plešivce v délce 419 m a šířkou koryta 1,43m a hloubkou 0,79 umožňoval bezproblémové plavení palivového dřeva. Tunel samotný dosahuje šířky 2,70m a jeho výška se pohybuje kolem 2,5m, neboť podél kanálu vede v celé délce tunelu chodník pro obsluhu kanálu. Zásluha na zbudování tohoto díla se se připisuje stejnou měrou inženýrům Josef Faltovi a Jan Krausovi i tehdejšímu majiteli panství Arnoštu Mayerovi. Toho k ražbě tunelu přivedla obava, že zdejší potoky nebudou schopny dostatečně napájet nově vzniklý kanál od Třístoličníku. Proto vzniklo unikátní dílo, za jehož spodní portálem kanál prudce klesá vodním smykem o pár desítek metrů níže a pokračuje dále k Želnavskému smyku.
Výlet s Medvědí stezkou
Medvědí stezka se nachází na jihovýchodě Národního parku Šumava v nadmořské výšce 740 – 1040 m. V terénu byla vyznačena již v roce 1967 a u jejího vzniku byl obdiv k přírodě kraje Adalberta Stiftera, k dědictví technických památek po předcích a trvalé připomínce místa, kde zhasl poslední medvěd na Šumavě. Naučná stezka začíná v Jelení, kam lze dojet autem nebo dojít se zastávky Nová Pec a končí v Ovesné, 1 zastávku vlakem od Nové Pece.
Žlutá turistická značka začíná v železniční stanici Ovesná, a končí po čtrnácti kilometrech na nádraží v Černém Kříži. Turisté musí překonat trasu s převýšením tři sta metrů, proto bych raději doporučil obrácené pořadí a vydat se z Černého Kříže do Ovesné. Tímto směrem vás jednak čekají ty nejhezčí místa až v druhé polovině trasy, což potěší a máte se na co těšit a především jdete více z kopce než naopak.