Rohožník

V návaznosti na minulou úspěšnou vycházku na Pitkovickou stráň se v neděli 9. května uskuteční vycházka další, tentokrát na přírodní památku Rohožník, lom v Dubči. Rohožník (279 m n.m.) je tvořen křemencem, tvrdým kamenem vzniklým z usazenin prvohorního moře. V lomu můžeme vidět místní geologický unikát – rýhované plochy dokládající posuny vrstev při horotvorných procesech na konci prvohor.

Návrší Rohožník bylo osídleno již v mladší době kamenné a bronzové, později bylo zalesněno. Nyní je významným útočištěm řady živočichů.

Doprava a sraz: sraz 9.5.2010 ve 13.50 v Dubči (zastávka MHD Za pavilonem) – doprava MHD: 13.13 ČD z Kolovrat do zastávky Horní Měcholupy a dále 13.42 MHD bus 240

Trasa: Dubeč-Rohožník (0,8 km), Rohožník-obora Uhříněves (3 km), obora-MHD (1 km) nebo obora-Netluky (1 km), Netluky-Kolovraty (4 km – po 1,5 km MHD)

Naučná stezka Dubeč – Uhříněves

Naučná stezka spojuje dvě městské části na jihovýchodním okraji Prahy, její osu tvoří potok Říčanka. Seznamuje s pravěkým sídlištěm na návrší Rohožník, potokem Říčankou, se starými lomy, rybníkářstvím, a místní faunou a flórou. Navštěvuje dvě přírodní památky: Rohožník – Lom v Dubči, a Obora v Uhříněvsi. Celá její trasa vede územím přírodního parku Říčanka.

Stezka je nenáročná, vede po cestách různého typu (převážně travnaté cesty a pěšiny, místy vozové cesty a silnice s mini-málním provozem, částečně i mimo cesty). Ve vlhkém počasí mohou být některé úseky (hlavně v nivě potoka) podmáčené a hůře schůdné.

Stezka je značena klasickými zelenobílými značkami naučných stezek, značení je provedeno ve směru z Dubče do Uhříněvse, bohužel ne vždy dostatečně – doporučujeme si před odchodem od každé zastávky určit a zapamatovat obecný směr k další zastávce.

Tato podoba naučné stezky vznikla rekonstrukcí původní verze. Přitom bohužel došlo ke dvěma chybám – byla zaměněna informační náplň zastávek 6 a 7 (jsou tedy instalovány na jiných místech, než by měly být), a přehozena čísla zastávek 11 a 12 (informačně jsou umístěné správně, ale mají špatné číslo oproti plánku).

Popis trasy

Naučná stezka začíná v Praze-Dubči, ve Starodubečské ulici, na autobusové zastávce MHD „Za Pavilonem“ (ve směru z Dubečku do Kolodějí). Informační panel 1. zastávky naučné stezky (Dubeč) je přímo u ní, připevněn na plotu zahrady.

Hned u autobusové zastávky odbočujeme ze silnice vpravo cestou do proluky mezi domy, jdeme stále rovně, přejdeme po můstku potok a vystoupáme vlevo na břeh rybníka V Rohožníku. Obcházíme ho zleva, zkraje rybníka potkáváme 2. zastávku (Rybník V Rohožníku). Pěšina podél břehu nás zavede k domům na druhé straně rybníka. Zde se napojíme na vozovou cestu, po níž pokračujeme vlevo vzhůru. Asi o 50 metrů dál je 3. zastávka (Lom v Dubči), opět připevněná na plotě. Vozová cesta mírně stoupá, asi 30 metrů za panelem (cca 100 metrů za rybníkem) odbočíme cestou vpravo vzhůru. Ta se pak o dalších cca 30 metrů dělí, my jdeme vpravo k okraji pole (rovně vede modrá značka, které si však nevšímáme).

Dále pokračujeme vpravo po okraji pole, vlevo je pole, vpravo zahradní a chatová kolonie a výhled na Dubeč. Zakrátko mineme 4. zastávku (Přírodní park Říčanka). Pokračujeme stále rovně podél kolonie, až k lesíku. Zde je vpravo od cesty 5. zastávka (Návrší Rohožník).

Trasa dále pokračuje do lesa (odbočka není značena – od 5. zastávky vlevo a po pár metrech při první příležitosti vpravo do lesa). Pěšina se zde vine téměř po okraji skalních srázů bývalých lomů na Rohožníku. Po cca 200 metrech vyjdeme na návrší nad lomem, kde nacházíme 6. zastávku (V lomu Rohožník). Do lomu sestoupíme po pravém okraji příkrou stezkou. V lomu se dáme vlevo a pěšinou projdeme do vedlejšího lomu. Zde se nachází 7. zastávka (Přírodní památka Rohožník). Odtud vyjdeme dolů směrem k potoku – pozor, při východu z lomu je chybně vyznačena odbočka vpravo – ve skutečnosti jdeme VLEVO, širokou loukou proti proudu potoka Říčanky (máme ho po pravé ruce).

Další úsek až k Podleskému rybníku může být v deštivém počasí místy hůře schůdný, okolní louky mohou být podmáčené. Za suchého počasí ale není problém. Jdeme loukou stále podél potoka. U beto-nového brodu (po asi půl kilometru) nalezneme 8. zastávku (Na břehu Říčanky).

Pokračujeme dál stejnou cestou po louce podél potoka, až k lesu a betonovému můstku přes strouhu po pravé straně. Zde se napojíme na vozovou cestu, po níž zatáčíme vlevo. Vozová cesta mírně stoupá, posléze se k nám zleva přidá modrá turistická značka. Spolu s ní vystoupáme rovně až na hráz Podleského rybníka. Dál pokračujeme vpravo po hrázi, směrem k ruině Podleského mlýna. Ještě před ní nalezneme 9. zastávku (Zastávka u mlýna).

Pokračujeme dál až na konec hráze, kde se dáme vlevo po betonové lávce přes výpust, krátce poté přejdeme další betonovou lávku přes výpust se stavidlem. Za ní jdeme vlevo okrajovým lesíkem. Držíme se stále pěšiny blízko vody; v místě, kde končí stromy a keře a začíná travnatá „pláž“, nalezneme 10. zastávku (Zastávka na hrázi rybníka Podlesák). Dál jdeme pěšinou po břehu rybníka, poté (za rohem) okrajovým stromovým porostem mezi rybníkem a strouhou. V místě, kde je u břehu na vodě vystavěn jakýsi zdevastovaný baráček s molem (loděnice?), nalezneme 11. zastávku (Zastávka u rybníka Podlesák). Pozor – tato zastávka je omylem označena číslem 12.

Zde se od rybníka oddělíme a pokračujeme cestou vpravo přes vodní strouhu a dále mezi poli. Po asi 100 metrech vyjdeme na rovnou úzkou asfaltovou silnici, po níž odbočujeme vlevo. Jdeme asi půl kilometru až k mostu přes potok. Přejdeme jej a hned za ním odbočujeme vpravo cestou proti proudu potoka. Hned zkraje nalezneme 12. zastávku (Okraj Obory v Uhříněvsi). Pozor – tato zastávka je omylem označena číslem 11. Dál jdeme cestou stále blízko potoka (i za rozdvojením), až k můstku pro pěší, který přejdeme, a brzy dorazíme k ohradní zdi uhříněveského židovského hřbitova. Jdeme vlevo podél něj; za ním, spolu se stolkem a lavicemi, nalezneme 13. zastávku (Zastávka u židovského hřbitova).

Odtud už pak zcela jednoduše pokračujeme ulicí na rozhraní vilové zástavby a lesa (přestože je zde značení naučné stezky z jakéhosi důvodu zamalované), kde potkáme ještě 14. zastávku (Přírodní památka Obora v Uhříněvsi) a závěrečnou 15. zastávku (Uhříněves). Naučná stezka končí na rohu Obory, na křižovatce ulic Morávkova a Vachkova.

Pokračujeme-li dále rovně, dojdeme po pár metrech na hlavní ulici k zastávce autobusů MHD a PID „Picassova“ (autobusy ve směru na Prahu většinou končí na stanici metra trasy A „Depo Hostivař“ nebo na stanici metra C „Háje“), nebo stále rovně po modré značce k nádraží ČD (směr Praha hlavní nádraží).

Lom Rohožník

Dvě samostatná území (dnes již ne-používané lomy) mezi Dubečkem a Dubčí, ve stráni na pravém břehu Říčanského potoka, spojená úzkým pruhem ochranného pásma. K.ú. Dubeč - Praha 10. V: 3,45 ha, n.v.: 250-270 m. Z: vyhláška NVP č. 5/1988 Sb. NVP ze 4.7.1988.

Výchozy řevnických křemenců (libeň-ské souvrství, svrchní ordovik) dokládají vý-voj sedimentace v této části pražské pánve, která byla vzdálenější od pobřeží svrchního ordoviku. Na řevnické křemence diskor-dantně nasedají pískovce a slepence peruc-kých vrstev (cenoman, svrchní křída), které ukazují na přítomnost sladkovodních jezer v této části České křídové pánve předtím než došlo k jejímu zalití druhohorním mořem. Odkrytí M-vrásy a významný krajinný prvek.

Řevnické křemence libeňského souvrství ordoviku. Křemence jsou lokálně provrásněné a v západní části odkrývá stěna lomu Rohožník M-vrásu. V jádře synklinály jsou zachovány nadložní břidlice libeňského souvrství. Lom v Dubči odkrývá plochu radiálního zlomu se zachovalou nadložní polohou bazálních slepenců sladkovodní křídy (perucké souvrství). Ve stěně lomu zřetelně odkryto horizontální tektonické rýhování. Slepence jsou silně rozpadavé, vytvářejí v místech svého výskytu štěrkovité polohy. Celkový úklon vrstev je kolem 30-35° k SZ. Rankerové půdy přecházejí na úpatí do půd hnědých až nivních na naplaveninách Říčanského potoka.

Na skalách vyvinut trávník s ovsíkem vyvýšeným, ostřicí časnou a mateřídouškou panon-skou, na jz. orientovaném svahu společenstva drolin s chmerkem vytrvalým a na hlubší půdě trávníky s kostřavou žlábkatou a mochnou stříbrnou.

Běžně zde hnízdí straka obecná a kalous ušatý. Z bezobratlých pouze běžnější druhy suchých pastvin. V ochranném pásmu vysázen porost borovice černé. V oblasti lomu v Dubči náletové dřeviny, např. břízy. Částečně odstraněny při asanačních zásazích.

Křemencový výchoz. Je doloženo prehistorické osídlení. Lomy jsou využívány k pastvě drobného domácího zvířectva, v lesním porostu ochranného pásma se běžně hospodaří podle schváleného LHP. Udržovat bezlesí na jz. svahu.

Území je součástí přírod-ního parku Říčanka a slouží jako objekt exkurzního charakteru. Udržovat bezlesí na jz. svahu.