Ptačí festival

Ptačí festival s ornitology v Satalicích

Setkání s ornitology a ptačími opeřenci v Satalicích bylo zábavné i poučné, užili si ho děti i dospělí. Pro děti bylo připraveno několik zajímavých úkolů a s ornitology jsme se sešli poblíž Satalické obory nedaleko natažených sítí, kde jsme si odchycené ptačí opeřence zblízka prohlédli a dizvěděli se spoustu zajímavostí o kroužkování ptáků.

Kroužkování ptáků

Kroužkování ptáků přináší původní poznatky objasňující zákonitosti migrace ptáků a řadu obecně biologických otázek, významně přispívá i k řešení problémů souvisejících s využitím a ochranou přírodního prostředí.

Hnacím motorem kroužkování bylo již od počátku zodpovězení základních otázek souvisejících s ptačím tahem. Zejména šlo o zjištění tahových tras a zimovišť, délky života, návratnosti a usazování mladých ptáků. U většiny druhů již byly tyto otázky zodpovězeny a může se tedy zdát, že kroužkování ztratilo na významu. Jeho výhoda oproti ostatním metodám ale spočívá především v možnosti sbírat relativně velké množství údajů prostřednictvím značného počtu spolupracovníků na velkém území. U mnoha ptačích druhů takto již byla získána dlouhá časová řada dat, která je z vědeckého hlediska velmi cenná. Nenahraditelné je pak kroužkování v monitorovacích projektech, které se zabývají sledováním změn početnosti a produktivity ptačích populací pomocí konstantní metodiky (např. celoevropský projekt CES). Výsledky těchto projektů nám pomáhají pochopit příčiny populačních změn u běžných druhů ptáků. Nezanedbatelnou předností kroužkování je i jeho nižší finanční i technická náročnost ve srovnání s ostatními metodami.

Kroužkování v českých zemích má na evropské poměry velmi dlouhou tradici - začalo již roku 1910 prostřednictvím stanice LOTOS. V letech 1934-1964 bylo organizováno Českou ornitologickou společností. Od roku 1964 je pak kroužkovací stanice součástí Národního muzea. Až do roku 2002 organizovala pražská centrála i kroužkování na Slovensku. Tradičně těsné vazby mezi ČSO a Kroužkovací stanicí podtrhuje i fakt, že i v současnosti jsou téměř všichni z více než 400 držitelů kroužkovací licence zároveň členy ČSO (kroužkovatelem je tedy zhruba každý pátý člen ČSO).

V posledních dvou letech se v České republice ročně okroužkovalo více než 150 000 jedinců téměř 200 druhů ptáků.

Kroužkovací stanice Národní muzeum Praha

Kroužkování ptáků hliníkovými kroužky poprvé s úspěchem použil dánský profesor Hans Christian Mortensen. Když v roce 1899 okroužkoval prvních pár špačků, jistě nemohl tušit, jak jedinečnou se jeho metoda ukáže a že přežije až do 3. tisíciletí, ač neustále se rozvíjející technika poskytuje řadu moderních metod ke sledování ekologie ptáků a jejich prostorové aktivity.V České republice má kroužkování ptáků dlouholetou tradici. Již v roce 1910, pouhý rok poté, kdy začaly v Evropě organizovat kroužkování ptáků první ornitologické centrály v Anglii a Německu, byla zřízena zásluhou Kurta Loose a dr. K. Richtera kroužkovací stanice v rámci přírodovědného spolku Lotos v Liběchově u Mělníka (tehdy Liboch). Byla činná až do roku 1938. I když počty kroužkovaných ptáků v jednotlivých letech nebyly vysoké, dosáhla tato stanice na svou dobu pozoruhodných výsledků u řady druhů ptáků, např. u špačka obecného, drozda zpěvného, racka chechtavého a zvláště u kachen, které byly s úspěchem chytány v kačenárně v Lednici na jižní Moravě. Od roku 1934 začala v rámci Československé ornitologické společnosti rozvíjet činnost i kroužkovací stanice pod vedením dr. Josefa Jirsíka. Od samého počátku měla stanice úzký vztah s Přírodovědeckým oddělením Národního muzea v Praze, proto také od počátku kroužkování u nás všechny kroužky nesly nápis N. MUSEUM PRAHA.

V roce 1936 začal úzce spolupracovat s dr. Jirsíkem ing. Otta Kadlec, který se ujal výroby ornitologických kroužků a záhy převzal i vedení kroužkovací stanice. Shromáždil kolem sebe skupinu nadšených mladých ornitologů, s jejichž pomocí zajišťoval celou výrobu kroužků, která dosahovala v 50. letech až 70 tisíc kroužků ročně.

Vzhledem k mezinárodnímu významu kroužkovací stanice s rozsáhlou výměnou informací představitelé československé zoologie usilovali, aby byla v Československu zřízena kroužkovací stanice jako vědecké pracoviště, podobně jako v řadě jiných evropských států.

Snaha byla korunována úspěchem v roce 1964, kdy se kroužkovací stanice stala součástí zoologického oddělení Národního muzea v Praze.

V roce 2002, po vzniku samostatné slovenské kroužkovací stanice, bylo ukončeno používání kroužků N. MUSEUM PRAHA na Slovensku.

V současné době je kroužkovací stanice samostatným oddělením Přírodovědeckého muzea NM, sídlícím v Praze-Hostivaři.

První a poslední podzimní výlet se uskuteční v sobotu 6.10.2012.

Netradičně se tentokrát přidáme k akci pořádané sdružením Toulcův dvůr - Středisko ekologické výchovy hlavního města Prahy.

Ptačí festival se tento den koná na mnoha místech po celém světě. Stalo se již tradicí, že díky naší spolupráci s ČSO, se i my můžeme k akci připojit. Při této příležitosti máme možnost nejen ptáky pozorovat, ale také se o nich mnoho zajímavého dozvědět.

Začátek akce: 8:00 na stanici MHD Satalická Obora (autobus 186)
Konecc akce: mezi 14:00 - 15:00.

Akce je součástí projektu dobrovolného konsorcia pražských Ekoporaden , financovaného hlavním městem Praha.ožnost nejen ptáky pozorovat, ale také se o nich mnoho zajímavého dozvědět.

S sebou: Obuv a šaty do terénu, dalekohled, notýsek a tužku na poznámky, případně fotoaparát.
Podrobnosti: https://www.toulcuvdvur.cz/details/3105457-ptaci-festival/

Zdroj: Kroužkovací stanice Národní muzeum Praha, Česká společnost ornitologická, Toulcův dvůr