Plenky

Na trhu existují dva základní typy plen: pleny jednorázové (papírové) a pleny látkové (opravdové, šetrné k životnímu prostředí). Pokud jste se rozhodli používat pleny látkové, možná jste už zjistili, že se nemáte na koho obrátit s  prosbou o radu. Co o nich víme? Co jsou jen mýty, a co podložená fakta? Odpověď tentokráte nenajdeme ani u  našich moudrých babiček a prababiček. Ty si buď už své ratolesti v plenkách dobře nevybavují anebo vás při vyprávění a vzpomínkách na spousty hodin strávených při vyvařování a žehlení odradí a odkáží na jednodušší - jednorázovky. Kamarádky možná pratelné plenky nepoužívají, anebo to tají z obavy ztráty společenského statusu. Dokonce i řada zdravotníků již pozapomněla na výhody „bavlnky" pro dětskou pokožku a propadla mediálním tlakům - jednorázovkám. Lékaři také často nevěří, že by se ještě našli rodiče, kteří by opravdové pleny chtěli používat... Navíc mýtům a fámám o časové a finanční náročnosti věří dokonce i někteří zanícení ekologové a „zeleně" smýšlející rodiče. Ti se pak raději „řečem" o opravdových (rozuměj látkových, pratelných) plenách raději vyhnou či obhajují své jednání časovou zaneprázdněností. Virtuální svět internetu je sice místem, kde se člověk může setkat s podobně naladěnými lidmi, bohužel ještě není každému běžně dostupný.

Látkové pleny

Látkové pleny mohou být tradiční čtvercovky nebo moderní látkové pleny: vícevrstvé a tvarované pleny, kalhotkové plenky a přes ně navlékané svrchní kalhotky či plenky all-in-one

-„vše v jednom". Pleny se vyrábějí z bavlny (v mnoha případech i  nebělené či dokonce z kontrolovaného zemědělství biobavlny), konopí, ale i bambusu. Potřebné svrchní kalhotky, které se přes tyto pleny používají, jsou k dostání nejen z polyesteru s polyuretanovým zátěrem nebo z  fleecu, ale i ze 100% ovčí vlny. Pleny i svrchní kalhotky vyžadují práci s praním a sušením, avšak moderní látkové pleny jsou čím dál tím méně náročné na čas a péči. Viz níže Poznámka k časové náročnosti. Mezi nevýhody může ale patřit jejich koupě, někde zatím pouze přes internet.

I přes uvedené zápory ale spotřebovávají celkově (i s praním a výrobou pracích prostředků) méně energie a vody než jednorázovky. Při praní závisí též na typu pračky, zvoleném pracím programu - teplotě praní, sušení a zbytném žehlení. Znečištění vody u látkových plenek záleží na tvrdosti vody. Samotná spotřeba plen je vzhledem k  dlouhé životnosti výrobku zanedbatelná. Energii na dopravu můžeme taktéž vzhledem k délce života pleny a její celkové malé hmotnosti zanedbat. Také na samotnou výrobu je menší spotřeba surovin, mnohé suroviny jsou obnovitelné (bavlna, vlna, hedvábí, bambus atd.).

Opravdové pleny nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad. Množství potřebné pro přebalovací věk dítěte obslouží bez problému po sobě dvě i více dětí. Pokud se plenka praním opotřebí, je možno ji dále používat jako hadřík a když doslouží i tak, tvoří kompostovatelný odpad (vyjma svrchních kalhotek z  fleecu a z polyesteru). Látkové pleny taktéž vyhrávají v šetrnosti k životnímu prostředí i z ekonomického hlediska. Ekologicky a ekonomicky šetrná maminka může ušetřit - dle druhu plen - až 20 000 Kč (ba i více v případě více dětí).

Přebalovací věk je kratší, neboť dítě bývá častěji vedeno k tomu, aby se obešlo bez plenek. Není riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže dítěte a minimalizována jsou též další zdravotní rizika - např. spojená s přehříváním pohlavních orgánů (s následným vlivem na potenciální snížení plodnosti u chlapců), nesprávný vývoj kyčlí atd. Látkové pleny v  kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní (na zádech i okolo nožiček) a dobře tak chrání ostatní oblečení od znečištění.

Běžné jednorázové pleny

Jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou fólií k ochraně prádla (polyetylen), lepicích pásků či suchého zipu a gumiček. Z výše uvedeného již lze vydedukovat, že na výrobu pleny je třeba velké množství surovin (dřevo a voda na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport). Spotřeba surovin je u jednorázových plenek 10-50× vyšší než u plenek látkových. Spotřebovává se též opakovaně velké množství neobnovitelné ropy.

Jednorázovky jsou energetickou časovanou bombou: za přebalovací věk dítě spotřebuje cca 4 000 ks plen (tj. asi 200 kg buničiny s energeticky náročnou výrobou + výroba plastových fólií). Také je třeba započítat nároky na dopravu. Na výrobu jednorázových plen je spotřeba energie asi 2-3× vyšší než na výrobu plen látkových (a to jsme započítali i  praní a sušení).

Jednorázovky mají také negativní ekologický dopad na znečištění ovzduší. Znečišťují ho nejen doprava a spalování plen, ale ke znečištění vzduchu dochází především při jejich výrobě - de facto výrobě celulózy (SO2) a umělých hmot (CO2, NO2 i organické látky). Vzhledem k životnosti jednorázové pleny je znečištění z výroby ale srovnatelné se znečištěním z dopravy (z výfukových plynů). Neustále je totiž potřeba pleny dokupovat - dopravovat je od výrobce k zákazníkovi, z  obchodu domů a po použití k místu zneškodňování odpadu atd. Pokud se komunální odpad spaluje, je třeba připočíst i znečištění ovzduší nebezpečnými plyny ze spalovny. Z výše uvedeného je zřejmé, že u jednorázových plenek je znečištění ovzduší mnohem vyšší než u plen látkových.

Spotřeba a znečištění vody jsou závislé na způsobu výroby celulózy. Dnes je naštěstí většina výrobních vod z celulózek zaokruhována (voda je znovu použita při výrobě a nevzniká tak voda odpadní). Na spotřebu a znečištění vody má vliv zejména proces bělení buničiny/celulózy. Pokud je vodní hospodářství celulózky v  pořádku a většina výrobních vod je zaokruhována, znečišťujeme praním látkových plen vodu asi 2× méně než ji zatěžuje výroba plen jednorázových.

Odpad z  plen je vzhledem k velké nasákavosti velmi objemný a těžký - až jedna tuna na dítě. Použité pleny (odpad) jsou dosud téměř nerecyklovatelné, skládkují se nebo pálí. Na skládce se rozpadají za 200-400 let. Při předpokladu, že dítě spotřebuje denně 5-6 jednorázových plenek, je to za celý přebalovací věk cca 4 000 kusů, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách (viz výše) nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot, případně zbytků chloru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. Rozhodně však nedoporučujeme jednorázovky (ani ekopleny) likvidovat podomácku, ba dokonce ani kompostovat v  domácích kompostech - v cizině se ideálně kompostují ve vermikompostárnách. Z  hlediska produkce komunálních odpadů poškozují jednorázové plenky prostředí nesrovnatelně víc než plenky látkové. Dítě „vyprodukuje" v  jednorázových plenkách za rok 2× více odpadu než průměrný občan v ČR.

Mají ale i své výhody: přebalování je jednoduché, odpadá práce s praním a sušením. Při cestování není nutné starat se o přepírání, pleny lze kdekoliv přikoupit, avšak většinou ve velkém balení.

Jak snížit zatížení prostředí výběrem a způsobem použití dětských plenek?

Z  celkového srovnání plyne, že látkové pleny zatěžují životní prostředí méně než pleny jednorázové. U obou druhů plen můžeme ale hodně ovlivnit způsobem používání a likvidace.

Vlivy na životní prostředí můžeme při používání látkových plenek ovlivnit především způsobem praní, sušení a žehlení. Látkové plenky stačí prát na teplotu 60 °C. Tato teplota je dostatečná i z hygienického hlediska, nehrozí-li bezprostřední nebezpečí infekce nebo dítě samo netrpí akutní nemocí. Ve srovnání s vyvářkou ušetříme na jeden prací cyklus až čtvrtinu energie. Energii, vodu i  prací prostředek ušetříme, budeme-li prát podle zásad ekologicky šetrného praní. Spotřebu energie můžeme ovlivnit i výběrem pračky (při nákupu sledujeme energetický štítek) a např. i napouštěním teplé vody do pračky (lze-li). Věnujeme pozornost pracímu prostředku, vybíráme tzv. kompaktní prostředky, a jsou-li pro nás dostupné, preferujeme prací prostředky se značkou Ekologicky šetrný výrobek (EŠV), české výrobky atd. Sami si můžeme prací prostředek též vyrobit (např. tzv. sliz z jeleního mýdla, sody a vody). Aviváže se všeobecně nedoporučují, neboť snižují savost plen, a navíc je to „zbytečná chemie". Není nutné používat ani speciální prostředky pro dětské prádlo, dermatologickým testováním procházejí všechny prací prostředky: spíše věnujeme pozornost správnému dávkování, kdy čteme pozorně doporučení výrobce, a máchání. U automatických praček můžeme, je-li to nutné, máchat i dvakrát. Pachu z použitých plenek a nepořádku v koupelně můžeme snadno předejít použitím vhodných kyblíků s těsnicími víky, octem či vonnými olejíčky. Plenky sušíme na volném vzduchu. Ideální je sušení na sluníčku, které nám prádlo vybělí. Použití sušičky z hlediska úspor energie nedoporučujeme. Zbytečné je i žehlení, moderní plenkové systémy typu kalhotkových plen ani žehlit nelze.

Používání jednorázových plen se pokusme omezit na obtížné situace (na cesty, na noc). Vliv na životní prostředí můžeme ale snížit už při samotném nákupu - volíme pleny, které nejsou bělené chlorem nebo plenky z nebělené buničiny. Jednorázovou plenku rozhodně nespalujeme v domácím topeništi, neboť hrozí vznik nebezpečných plynů, ani se je nepokoušíme „divoce kompostovat" (černě skládkovat). Tvrzení, že bavlněné pleny jsou šetrnější k  životnímu prostředí i k dítěti, a doporučení vybírat pleny s ohledem na jejich vliv na životní prostředí zůstává stále platné.

A proto: Chcete hýčkat své dítě v bavlnce, mít postaráno o plenky bez zbytečné námahy a utracených peněz, věnovat více času svému dítěti, vytvářet méně odpadu, používat plenky přátelsky k  přírodě a zároveň být „in"? Objevte látkové pleny!

Autorka textu: Věra Soukupová, z publikace Ekologické institutu Veronica „Nekup to! environmentálně šetrné nakupování“

Zdroj: https://www.veronica.cz