Pitkovice a koniklec

Trasa: Petrovice - Pitkovická stráň (cca 2 km), Pitkovická stráň - nádraží Uhříněves (cca 3 km), pro chodiče dále nádraží Uhříněves – škola Kolovraty (cca 4 km).

Pitkovická stráň

Pitkovická stráň je skalní ostroh severozápadně od pražské čtvrti Pitkovice na pravém břehu Pitkovického potoka. Nachází se mezi Pitkovicemi, Křeslicemi, Petrovicemi a Uhříněvsí. Nejbližší zastávkou MHD jsou Pitkovice (cca půl kilometru). Pitkovická stráň je jedním z nejstarších chráněných území v Praze, již roku 1968 byla vyhlášena zvláště chráněným územím (nyní přírodní památka), je též součástí přírodního parku Botič – Milíčov. Území tvoří přirozený skalní výchoz, s malým lůmkem. Hlavní horninou jsou zde modrošedé jílovité břidlice. Stráň má výrazně stepní charakter. Skalní ostroh, na němž se Pitkovická stráň nachází, byl v minulosti spásán, díky čemuž se zde dochovala stepní společenstva, jaká nejsou nikde v širokém okolí. Pitkovická stráň je proslulá několika druhy vzácných rostlin (mj. ovsíř luční, křivatec český, rozrazil ladní) a živočichů (např. motýl otakárek fenyklový). Nejpopulárnější vzácnou rostlinou Pitkovické stráně je ovšem koniklec (celým jménem koniklec luční český), který tu každoročně v dubnu v hojném počtu rozkvétá.

Pohled na rozkvetlou koniklecovou louku si nenechá ujít vždy množství návštěvníků. O vzácnou přírodní lokalitu Pitkovická stráň nyní se pečlivě stará ZO Českého svazu ochránců přírody Botič – Rokytka. Stráň pravidelně sečou a zbavují ji nevhodného porostu. V době kvetení konikleců také louku hlídají před možnými vandaly. Pitkovická stráň je nejcennější přírodní lokalitou naučné stezky Povodím Botiče.

Naučná stezka Povodím Botiče spojuje městské části Hostivař, Petrovice a Pitkovice. Seznamuje s cennými fragmenty zachovalé přírody a chráněnými územími v povodí potoka Botiče a Pitkovického potoka (přírodní park Hostivař–Záběhlice, přírodní park Botič–Milíčov, přírodní památka Meandry Botiče, a nejcennější území na trase stezky, přírodní památka Pitkovická stráň). Vede rovněž podél Hostivařské přehrady a navštěvuje hradiště Šance na ostrohu Kozinec nad přehradou.

Stezka začíná u Toulcova dvora v Hostivaři a končí v Pitkovicích. Trasa je dlouhá cca 6,5 km, je vedena převážně po kvalitních cestách a je značena klasickými zelenobílými značkami naučných stezek. Vzhledem ke svému charakteru a délce je vhodná na kratší nenáročnou vycházku, také pro rodiny s dětmi i méně turisticky zdatné výletníky. Na trase najdeme 13 informačních panelů, které seznamují s přírodními a historickými zajímavostmi této oblasti.

Co mají společného prérie, pusta, pampa a celina? Ve všech případech se jedná o stepní krajinu, tedy travnatou oblast mírného pásu bez přítomnosti stromů. Stepní oblasti bývají typické úrodnou půdou, trpící nedostatkem srážek, případně méně úrodné suché půdy. Ve většině případů bývají na stepích vegetační období dvě, a to je jaro a podzim, kdežto po zbytek roku je pro chlad nebo sucho vegetačním klidem.

Koniklec luční český

PULSATILLA PRATENSIS (L.) Mill. subsp. BOHEMICA

Syn.: Anemone pratensis L., Pulsatilla pratensis (L.) Mill. subsp. nigricans auct., Pulsatilla nigricans auct. non Störck, Anemone nigricans (Störck) Kerner

Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité

Rozšíření

Vyskytuje se pouze ve střední Evropě, a to v České republice, v Polsku, Maďarsku, a Německu. U nás roste především ve středních a severozápadních Čechách a na jižní Moravě. Na Slovensku roste na jihu a jihozápadě s mírným přesahem směrem na východ.

Ekologie

Roste na suchých půdách stepních stanovišť, na travnatých stráních a lemech lesů, na výslunných skalkách.

Popis

Vytrvalá mírně trsnatá rostlina. Nicí tmavě fialový květ je na bělavé chlupaté stopce vysoké až 15 cm, rostlina je celá hustě chlupatá. Květ je většinou nero-zevřený, válcovitě uzavřený, pouze při dokvětu se může zvonkovitě rozevírat. Listy vyrůstají v době květu v přízemní růžici, jsou až dvojnásobně lichozpeřené a mají až 5 jařem s četnými úzkými, max. 3 mm širokými úkrojky. Kvete od března do května.

Ohrožení a ochrana

V horizontu století ustoupil a vymizel z mnoha lokalit a v současné době se vyskytuje na několika málo desítkách lokalit. Jeho ohrožení spočívá především v neobhospodařování stepních lokalit, v zarůstání lesních lemů, v zarůstání pro-světlených lesů, hromadění travní stařiny na lokalitách apod. Dnes na těchto lokalitách téměř neexistuje letní náhodné přepásání, které v minulosti regulovalo křovinaté zarůstání. Dnes je koniklec luční český řazen do kategorie silně ohro-žených druhů červeného seznamu (C2) a je chráněn zákonem jako silně ohrožený druh (§2).