Optický klam pomáhá 3D

3D fotografie nebo stereo fotografie umožňují spatřit fotografovanou scénu nikoli ploše, ale v celé její hloubce. Teorie stereoskopie využívá řadu různých metod, jak toho dosáhnout.

Lidské oči jsou od sebe vzdáleny přibližně 6,5 cm. Každé oko vidí trochu jiný obraz a z těchto dvou obrazů mozek složí prostorový vjem. Prostorová fotografie tohoto principu využívá. Snímají se ve stejný okamžik dvě fotografie, přičemž objektivy jsou od sebe vzdáleny stejně jako jsou vzdáleny lidské oči. Při prohlížení se pak každému oku předloží jedna fotografie a mozek z nich složí prostorový vjem.

Snímání

• Stereofotoaparát - je speciální fotoaparát. Má dva stejné objektivy, synchronizovanou závěrku, clonu i ostření. Sériově vyráběných filmových stereofotoaparátů existuje celá řada, například Belplasca, Realist, Viewmaster, Stereomikroma nebo Sputnik. První digitální stereofotoaparát uvedla firma Fujitsu roku 2009, jedná se o typ REAL 3D W1.
• Synchronizace dvou fotoaparátů - lze použít dva libovolné obyčejné fotoaparáty a mechanicky nebo elektronicky je synchronizovat. Synchonizace je většinou méně přesná než u stereofotoaparátu. Přináší však možnost libovolné stereoskopické báze (rozteče objektivů) například pro tzv. hyperstereo (je li nejbližší bod na fotografii vzdálen např 60m, může být rozteč objektivů 2m). Synchronizovat lze filmové i digitální fotoaparáty.
• Posunem fotoaparátu - nepohyblivé objekty lze vyfotografovat postupně jedním fotoaparátem tak, že se mezi levým a pravým snímkem fotoaparát posune o stereoskopickou bázi. Opět lze zvolit libovolnou bázi, toto uspořádání je vhodné zejména na makro fotografii. K tomu existují posuvné lišty, tzv. stereo sáňky.
   

Zobrazení

• Ruční prohlížečky - jednoduchá kukátka ve kterých se prohlíží buď diapozitivy nebo papírové fotografie. Jsou v nich jednoduché spojné čočky, případně i kvalitní soustavy čoček s možností individuálního zaostření a nastavení vzdálenosti očí. Například Meoskop, Viewmaster.
• Polarizované promítání - promítá se speciálním projektorem se dvěma objektivy na plátno, které nerozbíjí polarizaci. Na objektivech projektoru jsou polarizační filty vzájemně pootočené o 90°. Diváci mají brýle s polarizačními fitry orientovanými stejně jako na objektivech projektoru. Tuto technologii dnes používá například Imax.
• Anaglyf - Tato metoda využívá rozložení obrazů pro levé a pravé oko na barevné složky (obvykle modrozelenou a červenou). Divák má brýle s různobarevnými filtry. Anaglyfy lze prohlížet při jakémkoli způsobu zobrazení - na monitoru, promítnuté na plátno i vytištěné na papír. Nevýhodou je ztráta barevné informace, zejména barvy filtrů brýlí nelze věrně zobrazit. Výhodou je snadná tvorba na počítači a snadné šíření například po internetu.
• Aktivní brýle - na monitoru se střídavě zobrazuje levý a pravý obraz. Divák má brýle s LCD filtry, které střídavě zakrývají a odkrývají levé a pravé oko. Monitor musí mít obnovovací frekvenci alespoň 100 Hz.
• Bezpomůckové prohlížení - existuje několik metod, jak prohlížet stereofotografie bez dalších pomůcek. Vyžadují však naučit se oddělit akomodaci oka od konvergence očních os.
• Šilháním - levý obraz je vpravo a pravý vlevo. Divák se dívá pravým okem vlevo a levým vpravo, osy očí se mu protnou před obrazem. Výhodou je neomezená velikost obrazů.
• Rovnoběžně - fotografie jsou vedle sebe normálně. Divák se dívá s rovnoběžnými osami očí jako při pohledu do nekonečna, avšak zaostřit musí na fotografii, tedy asi na 20 - 50 cm. Fotografie nemůže být na šířku větší než 6cm protože oční osy nelze divergovat.
• Hologram (pro pocit prostoru stačí hologram s jednou rozmítnutou řádkou)