od Sázavy k Sázavě přes Lštění

Termín v sobotu 7.5.2011

Délka 8-10 km

odjezd z Kolovrat v 8.43 vlakem směr Benešov

předpokládaný návrat vlakem s příjezdem v 17.12.

Nejprve půjdeme z Hvězdonic podél Sázavy ke zřícenině tvrze Odranec, dále podle potůčku do kopce kolem samot Dubsko až na bývalé přemyslovské hradiště Lštění. Vlakem zpět budeme odjíždět ze zastávky Čtyřkoly.

Stará Dubá

 Hrad Dubá, johož zřícenina se dosud vypíná na zalesněném skalnatém ostrohu nad levým břehem Sázavy proti vsi Poddubí, byl založen ve 13. stol. některým z členů panského rodu Benešoviců. Příslušníci zdejší větve se potom nazývali podle nového sídla "z Dubé". Jejich předkem byl Matouš (syn Beneše z Dubé), který se připomíná v l. 1218 - 1227. Poprvé se podle Dubé psal r. 1283 Ondřej, jenž držel ještě druhý hrad, Kavčí Horu u Leštna (nyní Líšno). Jeden z jeho potomků téhož jména vystavěl kolem r. 1350 na hradě Dubé kapli sv. Klimenta. Při dělení Ondřejových statků mezi jeho tři syny dostal Dubou r. 1367 Vaněk. Po něm držel hrad jeho syn Václav (někde též uváděn jako Vaněk), který se připomíná v zápisech krále Václava IV. s panskou jednotou jako králův přívrženec. Se svými zbrojnoši se aktivně zúčastnil domácí války r. 1339 a patřil mezi známé lapky. Zajatí a oloupení protivníci byli tehdy vězněni na Dubé. Drobná válka s příslušníky panské jednoty trvala ve zdejší krajině až do r. 1403, kdy se Václav IV. vrátil ze zajetí do Čech. Dosavadní Vaňkův stoupenec, Jan Zůl z Ostředka, který v plenění pokračoval, se tehdy zmocnil hradu Dubé a odtud stejně jako ze svého sousedního Hrádku ovládal celé okolí. Konec jeho činnosti učinila teprve r. 1404 zemská hotovost, která dobyla i hrad Dubou. Po smrti Vaňka z Dubé (naposledy se připomíná r. 1416) se majitelé zdejšího zboží častěji střídali. V polovině 15. stol. držel hrad s podhradím Odrancem Kuneš Rozkoš z Dubé, který vlastnil ve zdejším kraji ještě hrad Kostelec nad Sázavou (nyní Zbořený Kostelec). Po jeho smrti připadl hrad Dubá ke Komornímu Hrádku. Zpustl patrně krátce potom, snad v nové domácí válce, kterou vyvolala r. 1467 jednota zelenohorská proti králi Jiřímu z Poděbrad. Už r. 1525 se uvádí hrad Dubá jako pustý.

Z vlastního hradu se dochovaly jen rozvaliny, ale i ty dávají tušit někdejší rozlohu a dispozici hradního komplexu. Přístup do hradu byl možný zřejmě jenom po výšině cestou od jihu nebo západu předhradím; na ostatních stranách to příkrý terén znemožňoval. Obdélníkové předhradí bylo uzavřeno brankou, u níž stála ochranná válcová bašta. Vlastní hradní objekty byly opevněny na jižní straně valem a příkopem, na severní a severozápadní straně mohutným příkopem vytesaným ve skále. Vpravo od vstupní brány, z níž zbylo jen vysoké rumiště, stál hradní palác obdélníkového půdorysu. Asi v polovině úzkého nádvoří se dlouho zachovaly zdi, které byly pozůstatkem hradní kaple sv. Klimenta. Zbývající část hradního areálu vyplňovaly další palácové objekty (dnes většinou v sutinách). Od horního hradu sbíhaly dolů k poříční rovince dvě mohutné hradby, zesílené čtvercovými věžemi. První hradba, která je dosud zřetelně patrná, šla podél vytesaného příkopu kolmo na vrstevnice svahu; zadní hradba směřovala nejprve k potoku vymezujícímu jihovýchodní svah hradiště, pak se lomila a sbíhala rovněž k poříční rovince, kde obě hradby spojovala třetí, souběžná s tokem Sázavy. V nevelkém prostoru zabezpečeném hradbami bylo podhradní sídliště, "městečko" Odranec. Přístup do něho střežila mohutná hranolová věž s branou v jihozápadní hradbě na úpatí hradního kopce. Obvodové zdi jsou dnes částečně pobořeny, brána však stále stojí.

Odranec

Nedaleko Hvězdonic 2,5 km po žluté turistické cestě naleznete na břehu řeky trozo věže latránu nazývaného Odranec. Dodnes je patrné hrazení kolem tohoto místa, které nelítostivě protíná železniční trať. Na kopci můžete objevit zříceniny hradu Stará Dubá ke kterému toto městečko patřilo.

Lštění

Obec Lštění se nachází na levém břehu Sázavy, v těsném sousedství s obcí Čerčany. Obec je rozdělena do dvou samostatných sídelních útvarů, a to „Lštění“ a „Zlenice“. Údolí Sázavy, v němž leží obec Lštění, patří se svými třemi historickými atributy - Kostelík na Hradišti, zbytky hradů Dubá a zlenická Hláska - k nejpůvabnějším koutům naší země.

Obec postupně vznikala v místě, kde prý původně stávala starořímská osada Lescenaum, kde vojáci římských legií střežili obchodní cestu z Římské říše k Severnímu moři.

Historicky nejstarší jsou zbytky hradiště na skalnatém ostrohu nad obcí s pozdějším kostelíkem, který zůstal dodnes zachován díky mnoha přestavbám. Výrazný ostroh, na tři strany spadající strmými svahy, si vyhlédli staří Slované, pravděpodobně kouřimší Zličané, kteří tady v 1. polovině 9. stol. vybudovalí pevné hradiště Lščen či Leščen (Lštění). Po nich je užívali Slavníkovci. Od 11. stol. zde bylo sídlo přemyslovské hradní správy s dvorcem kastelána, připomínané v r. 1055 kronikářem Kosmou. O rok později tady byla uvězněna švagrová vládnoucího knížete Spytihněva a choť pozdějšího prvního českého krále Vratislava, Marie. Vratislav byl tehdy nucen uprchnout před zlobou svého bratra do Uher a to tak narychlo, že ani nestačil vzít s sebou manželku, pobývající v Olomouci. Jak se lze dočíst ve starých letopisech, v zajetí na Lščenu nakládal kastelán Matiš s Marií velmi hrubě a nedůstojně. Když byla později na přímluvu biskupa Šebíře propuštěna na svobodu, následkům útrap cestou na Moravu podlehla.

Hradiště Lštění bylo jednou z pevností  obklopujících původní přemyslovský státeček ve středních Čechách (Mělník, Stará Boleslav, Lštění, Tetín, Libušín a Budeč). Součástí dvorců či akropolí hradišť se staly i kostely. Ze všech knížecích rodů křesťanství přijali pouze Přemyslovci, a kostelní stavby se proto objevují jen na hradištích jimi založených či dobytých. Hradiště Lštění o rozloze 4,3 ha, rozdělené na předhradí a akropoli, bylo na všech stranách chráněno mohutnými valy, dnes již z větší části zaniklými. Z dnešního pohledu bychom prostředí hradiště nepovažovali za nijak luxusní sídlo. Jedinou kamennou architekturu představoval drobný kostelík, knížecím palácem byl prostý přízemní srub.

O starobylosti kostela svědčí i zasvěcení sv. Klimentu. Na přilehlém hřbitově se pohřbívalo již v mladší době hradištní. Kdy a za jakých okolností hradiště zaniklo, není známo. Snad to bylo někdy počátkem 13. stol., kdy tento již přežilý typ opevněného sídla začaly nahrazovat kamenné hrady. Lštění dosáhlo nejvěšího rozkvětu v XVI. století, kdy mělo statut městečka. Dnešní stavba je sice barokní z roku 1703, její základy jsou však ještě románské. Při rekonstrukci v letech 1972 - 1973 byl v severní stěně kostela objeven a odhalen gotický lomený portál. Na každého návštěvníka Hradiště zanechá hluboký dojem daleký výhled do krajiny.