na Medník za kvetoucím kandíkem
Termín v sobotu 2.4.2011
Délka 7-9 km
odjezd z Kolovrat v 8.13 vlakem směr Hlavní nádraží
předpokládaný návrat vlakem s příjezdem v 17.12.
Většina cesty bude sledovat naučnou stezku údolím Sázavy na vrch Medník, zpestřením pak bude předpokládané nalezení kvetoucí vzácnosti. Většina oblasti je totiž typická habrovými doubravami a bučinami s výskytem kriticky ohrožené liliovité rostliny kandíku psího zubu. Mezi další zajímavosti patří těžba zlata v lokalitě zvané V jámách.
Naučná stezka Medník
Začíná i končí: železniční zastávka PETROV U PRAHY
Délka: cca 5 km
Zastávek: 14
Značení trasy: zelenobílé značky naučných stezek
Vznikla: říjen 2009 (původně 1965, jedná se o vůbec první oficiální naučnou stezku na území Československa)
Tvůrce stezky: ZO ČSOP 11/11 Zvoneček, Centrum ekologické výchovy Zvoneček z Vraného nad Vltavou
Naše návštěva: březen 2003 (stará verze), nová zatím nenavštívená
Stav naučné stezky: nově otevřená
Zastávka 1: Úvodní informace
informace o rekonstrukci naučné stezky, tvůrci stezky, základní údaje o nové verzi stezky
Vyobrazení:plánek naučné stezky Medník, náhledy jednotlivých informačních panelů
Zastávka 2: Vodáctví a vodní turistika
základní pravidla vodáků, vodácký slovníček, historie vodáctví v Čechách, jak se dnes jezdí na vodu, řeka Sázava
Vyobrazení:průjezd šlajsnou, průjezd peřejí, další tématické fotografie; malebná zákoutí řeky Sázavy pod Medníkem
Zastávka 3: Řeka Sázava
jak se řeka obecně podílí na utváření krajiny, funkce řeky v krajině, popis koryta Sázavy v okolí Medníku, evropsky významná lokalita Dolní Sázava, plavení dřeva
Vyobrazení:Sázava z pikovického mostu, na břehu Sázavy; ještěrka zelená; netřesk skalní, tařice skalní; pohled z pravého břehu Sázavy (Posázavské stezky)
Zastávka 4: Invazivní druhy
vysvětlení pojmu, negativní vliv invazivních druhů, nebezpečné invazní druhy rostlin a živočichů, co můžeme podniknout proti šíření těchto druhů
Vyobrazení:bolševník velkolepý, křídlatka česká, křídlatka sachalinská, křídlatka japonská, netýkavka žláznatá, trnovník akát; plzák španělský, rak pruhovaný
Zastávka 5: Posázavský Pacifik
které tratě se označují jako Posázavský Pacifik a kdy tento název vznikl, historický a stavební vývoj této železniční trati, zastávka Petrov u Prahy, pozoruhodnosti na trati v okolí Medníku – Pikovická jehla, viadukt Žampach, význam trati pro Posázaví a Brdy, současnost Posázavského Pacifiku, další zajímavosti o trati
Vyobrazení:viadukt Žampach v roce 1927, viadukt Žampach v současnosti, Pikovická jehla, kreslená mapka dolního Posázaví, zvláštní parní vlak s lokomotivou 434.2186 projíždí odbočkou Skochovice; železniční zastávka Pikovice (dnes Petrov u Prahy); motorová lokomotiva řady 714 v čele osobního vlaku z Prahy do Čerčan projíždí skalní úsek tratě v okolí Pikovic
Zastávka 6: Suťové lesy
charakteristika suťových lesů, typické přírodní podmínky, specifická flóra a fauna
Vyobrazení:světlý suťový les pod Medníkem; kopytník evropský, kapraďorost osladič obecný, tis obecný, chodby z pavučin v mechu
Zastávka 7: Studánky a prameny
podzemní voda, typy pramenů, bezobratlí živočichové vázaní na studánky a prameny, obnova studánek
Vyobrazení:studánka pod Dračí skálou; trubky z přírodního materiálu; obnovená studánka v Divoké Šárce; oprava studánky v Malé Chuchli; strunovec, praménka
Zastávka 8: Prameništní potůček
závislost České republiky na srážkové vodě, charakteristika zdejšího potůčku, vysvětlení pojmu bioindikátor kvality vody, rostlinná společenstva dna údolí s vysokou hladinou podzemní vody, ohrožení invazními druhy, bezobratlí živočichové vázaní na studánky a prameny
Vyobrazení:hluboké údolí vytvořené potůčkem (údolí Jezevčin), potůček; udatna lesní, mlok skvrnitý, schránka chrostíka, podbílek šupinatý, mechy rodu Mnium/Rhizomnium, netýkavka nedůtklivá
Zastávka 9: Les nejen pro dřevo
ovlivnění lesů člověkem, odlesňování ve středověku, snahy o ochranu lesa od 17. století, současné hospodářské lesy
Vyobrazení:černýšová dubohabřina, střední les a pařeziny, větrný polom; bělopásek dvouřadý, lýkožrout smrkový, pestrokrovečník mravenčí, přástevník kostivalový
Zastávka 10: Strom
strom jako samostatný ekosystém, na čem závisí osídlení stromu konkrétními živočichy, soužití stromů s houbami, odumřelé stromy
Vyobrazení:starý doupný strom, troudnatec kopytovitý na odumřelém buku, buk lesní – nejběžnější listnáč na Medníku; páchník hnědý, datel černý, sýkora koňadra, netopýr stromový, roháč obecný
Zastávka 11: Kandík psí zub
kdo rostlinu kandík psí zub na Medníku objevil a určil, jazykový původ slova kandík, botanické zařazení, nutnost ochrany kandíku, postupný úbytek jeho populace, vyhlášení přírodní rezervace, dnes národní přírodní památky Medník
Vyobrazení:světlý listnatý háj, kandík psí zub, znak nedaleké obce Hradištko s motivem kandíku, poštovní známka s motivem kandíku
Zastávka 12: Geologie a těžba zlata
geologický podklad zdejší oblasti, skalní vyhlídka Třeštibok, historie druhé světové války v okolí řeky Sázavy a Medníku, historie těžby zlata – zpočátku rýžováním z řeky, později těžbou v okolí Jílového u Prahy
Vyobrazení:buližníkový skalní útvar Pikovická jehla; mapa okolí s vyznačenými oblastmi těžby zlata; pravý břeh Sázavy s vyskládanými kameny zabraňujícími sesuvům půdy
Zastávka 13: Ekosystém květnatých bučin
vysvětlení pojmu květnaté bučiny, kde se vyskytují, druhové složení, bezobratlí a další živočichové květnatých bučin, flóra bylinného patra květnatých bučin
Vyobrazení:květnatá bučina, martináč bukový, mlok skvrnitý, roháček bukový, pěnice černohlavá; lýkovec jedovatý, sasanka pryskyřníkovitá, kopytník evropský, jaterník podléška
Zastávka 14: Tramping a turistika
historie trampingu, nejznámější trampské osady, kultura a sport spojené s trampingem, osobnosti českého trampingu, současnost českého trampingu, zajímavosti o trampingu, Posázavská stezka
Vyobrazení:chatová osada na Sázavě u Pikovic; některé chaty původních osadníků přečkaly do dnešní doby, výhled z Posázavské stezky v místě zvaném Klimentova vyhlídka; z některých chat jsou krásné výhledy na malebná zákoutí řeky Sázavy; Posázavský Pacifik
Ochrana a Kandík
Předmětem ochrany jsou habrové doubravy a bučiny s výskytem kriticky ohrožené liliovité rostliny kandíku psího zubu (Erythronium dens-canis) na severní hranici jeho areálu.
Od roku 1965 vede územím známá naučná stezka. V jakémkoli ročním období nádherná a nenáročná vycházka začíná u mostu v blízké obci Pikovice. Samotné území leží v katastru obce Hradišťko, která se stala roku 1638 majetkem kláštera řádu premonstrátů na Strahově. To souvisí s dosud uspokojivě nevyřešenou otázkou původnosti kandíku. Jedna z hypotéz je totiž vysazení druhu mnichy strahovského kláštera. Naproti tomu charakter lokality připomíná podmínky i druhovou skladbu hlavního areálu druhu.
Druhové složení lesního podrostu odpovídá středoevropskému opadavému lesu. Na jaře zde tvoří modré koberce jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), místy se vyskytují porosty kopytníku evropského (Asarum europaeum), k jehož zvláštním květům se musíte probojovat přes ulehlé opadané listí. Rostou zde i kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura). Místy souvislé porosty tvoří bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Zajímavý je výskyt ostřice chlupaté (Carex pilosa) na své izolované lokalitě svého jinak submediteránního rozšíření, která doprovází kandík i na jeho slovenské lokalitě.
Kandík zde roste především v části území V jámách, které při procházce rozhodně nepřehlédnete. V dávných dobách se zde těžilo zlato, název V jámách je proto víc, než přiléhavý. Jeho populace podle odhadů čítá 5 700 jedinců. Před několika lety však začal značně ubývat, proto se přistoupilo k prosvětlení některých lesních okrajů s bohatším výskytem a populace začala opět růst.