Mikulášská 2010

Mikulášská besídka je, na rozdíl od ostatních akcí, které Macek pořádá, pouze pro členy rodinného centra a jejich rodiny. Je to z důvodů kapacitních.

Je to jakési poděkování všem členům za jejich celoroční práci na chodu rodinného centra.

5. prosince 2010 v 16 hod. zazněly koledy, které si připravili rodiče a starší děti. Za klavírního doprovodu paní učitelky z mateřské školy Jiřiny Součkové si s námi zazpívali i ostatní v sále. Při zpívání koled jsme s dětmi vytvořili živý betlém, ve kterém děti v kostýchch postupně přicházely a vítaly Ježíška.

Potom přišla na řadu Čertovská pohádka, kterou s dětmi nastudovala Miluška Doubravová. Bylo to téměř profesionální divadelní představení s písničkami i světelnými efekty.

Ke konci jsme všichni zavolali Mikuláše, Čerta i Anděla. Skoro každé dítě předneslo básničku či písničku a slíbilo napravení zlozvyků. Děti si odnesly Mikulášskou nadílku.

Všichni jsme ochutnali vánoční cukroví i jiné dobroty, které maminky přinesly.

Divadlo a živý betlém na Mikulášské nadílce

Již posedmé pořádal MACEK koncem loňského roku Mikulášskou nadílku. Na rozdíl od pravidelných akcí v klubovně a jednorázových akcí, jako je Masopust, Vítání jara, pouštění draků a dýňové slavnosti, byla „Mikulášská“ U Boudů určena jen členům. Přesněji všem, kteří se daný rok aktivně podíleli na chodu rodinného centra.

Na programu byly koledy, „Mikulášská pohádka“ a v neposlední řadě příchod Mikuláše a nadělování. Koledy jsou naším evergreenem. Na první Mikulášské jsme se pokoušeli o trojhlas. Doma to šlo, v sále to už bylo náročnější. Na druhé Mikulášské jsme zkoušeli dvojhlas. Na dalších jsme si rozdávali sóla, ale letos nebyl čas na experimenty. Zpívali jsme jednohlasně za klavírního doprovodu Jiřky Součkové, flétny Stáni Bartošové a nepřeberného množství drobných rytmických nástrojů. Nejmenší děti pod vedením Radanky Sedláčkové vytvořily živý betlém.

Letos poprvé hrály naše větší děti na Mikuláše divadlo. K vidění byla „Mikulášská pohádka“ od Marie Adamovské a Eva Hurdové. V pohádce se malému neposlušnému Péťovi v předvečer Mikuláše zdál sen. Ve snu Péťu odnesl čert do pekla. Zde měl svého průvodce a mohl si pohrát se zlobivými čertíky. Péťa si s nimi ale nechtěl hrát, chtěl jít domů k mamince. Naštěstí sen je sen, a Péťa se nakonec probudil u své maminky. Stal se z něj úplně jiný kluk. Poslouchal, uklízel, neodmlouval, protože do pekla se už víckrát podívat nechtěl. Pohádka v podání mackovských herců se všem líbila a po zaslouženém potlesku jsme společnými silami přivolali Mikuláše. Mikuláš přišel v doprovodu krásného hodného anděla a strašlivého čerta. Naštěstí byl anděl nejen krásný, ale měl i velkou autoritu a držel čerta zkrátka. I přes velký strach téměř všechny děti zazpívaly nebo řekly básničku. Dle Mikulášova seznamu byly naše děti vesměs kamarádské, ale nepořádné. Některé špatně slyšely, jiné trochu odmlouvaly. Většina slíbila, že se polepší. Tak uvidíme příští rok.

Po rozdání nadílky jsme se rozloučili s nadpozemskými bytostmi, dojedli a dopili naše nachystané dobroty a spěchali domů užít si nadílky od Mikuláše ještě v soukromí.

Zuzana Ďoubalová