Vynášení smrti a vítání jara je západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, známá pod četnými jmény jako například Morana, Morena, Marzana, Mařena, Smrt, Smrtka nebo Smrtholka. Formy jména Morana jsou užívány především na východě. Rituál se zpravidla koná na Smrtnou neděli, ale také na neděli Družebnou a Květnou.

Pro naše předky byl proto rituál vynášení zimy a vítání jara významnou událostí, kterou prožívalo celé společenství. Dospělí a staří ale jenom přihlíželi. Přímými aktéry byli mladí lidé, dospívající nebo děti, ti, kteří představují naději do budoucna. Na Smrtnou neděli tedy zhotovila svobodná děvčata (nebo mládež) symbolickou ženskou figurínu nazývanou Smrt (Smrtholka, Morena, Mařena) - (ve Slezsku zároveň vynášeli i Mařocha v mužské podobě).
Ke zhotovení Morany se používalo to, co už nebylo k potřebě, suché větve, roští, stará sláma, uschlá tráva z loňska... Morana bývala ustrojena do bílého a okrášlena náhrdelníky a ozdobami z vyfouknutých vaječných skořápek a prázdných šnecích ulit, tedy symboly smrti a zmaru - vždyť figurína Morany představuje smrt, nemoci, bídu a všechno, co lidem škodí.
Děvčata smrtku vynesla za vesnici, kde byla spálena (oheň je stejně jako voda očistný živel) nebo častěji vhozena do potoka nebo řeky, která ji odnesla z vesnice jako symbol překonání zimy. Smrt a neštěstí jsou pryč, voda je vzala...
Jako kontrast k Moreně bylo Líto (letečko, májíček), které symbolizovalo příchod jara a obnovení života. Na rozdíl od smrtky bylo vytvořeno ze živých a barevných materiálů - sám stromek nebo zelená ratolest zobrazují v magii život. Tradiční lita byla dvojího druhu. V západní polovině našeho území, v Čechách a na přilehlé části Moravy, se upravovala z vršků jehličnatých stromků, ve východních oblastech (zejména u hranic se Slovenskem) pak většinou z jívových ratolestí. Mládež si také domů přinášela větévky rašící, svěží, zelené a ozdobené barevnými pentličkami - někde se i jim říkalo létečko nebo lítečko. Důležitým doprovodem líta byla panenka, jako další symbol budoucnosti, znázorňující plodnost.
S takovým to lítem nebo lítečkem pak mladí koledou obešli vesnici a u každého domu obřadními zpěvy a říkankami oznámili, že je zima pryč. Od hospodářů za tu dobrou zprávu dostali něco dobrého na zub a nakonec si z dárků uspořádali hostinu, u níž nechyběla dobrá zábava, muzika, zpěv a tanec.

Jaro (zastarale Vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se. Meteorologické jaro začíná 1. března a končí 31. května. Jarními měsíci jsou březen, duben a květen. Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla 20. března, na jižní 23. září) a končí letním slunovratem (na severní polokouli zpravidla 21. června, na jižní 21. prosince). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky. Vegetační jaro se neřídí časem, ale teplotami. Počátek je dán nástupem období s průměrnými denními teplotami vzduchu nad 5 °C a jeho konec je dán dosažením průměrné denní teploty vzduchu 15 °C.