Čert i Mikuláš neodmyslitelně patří k české kultuře a lidové tradici. Každý ví, že čert žije v pekle, má ocas, rohy, huňatý kožich a hlavně strašidelný obličej. Na štěstí chodí 5. prosince v doprovodu Mikuláše a anděla, kteří je dokáží alespoň ztrochu zkrotit, protože jinak by nám tu čerti udělali pěkné peklo... Čert ví proč s některými dětmi čerti šijou, že bychom je občas nejraději poslali ke všem čertům, neboť takové děti nám byl čert dlužen. Naštěstí je můžeme čerty postrašit a alespoň na chvíli dostanou rozum, protože setkání s takovými lucifery, ďábly, pekelníky a belzebuby, to není žádná legrace.

No, pěkní čerti... Oproti tomu takový Mikuláš, to je pohlazení po duši... Jeho vlídná vousatá tvář vám dává pocit, že na vás sahá sama moudrost a slušnost. I když, kdo ví, jaký respekt si Mikuláš zachová pro nové generace, které už úctu ke stáří ztrácejí. Právě Mikuláš jako by představoval "stáří" a jeho společník anděl představuje krásu, něhu a pokoru. Nebo se pletu?

Čert

Podle encyklopedií je čert pohádková bytost slovanské mytologie. Má rohy, ocas, kopyto a je „přičmoudlá“. Peklo opouští proto, aby získala duše hříšníků. Většinou se je snaží získat formou úpisu, podepsaného vlastní krví oběti. Nabídne člověku lákavé služby, výhody nebo velké bohatství, ale dotyčný mu musí vlastní krví upsat svou duši. Když určená lhůta, která se zdála zprvu být velmi vzdálená, vyprší, čert si pro takového člověka přijde a odnese jeho duši do pekla. Tam také odnáší duše zlých a hříšných lidí. V pekle jsou podle pohádkových tradic duše váženy, mučeny a vařeny. Řada pohádek je na záměně zlé duše za dobrou založena. Navzdory odporu pekla se čistým duším opustit peklo vždy podaří. Podle těchto pohádek jsou čerti bytosti hloupé, ovšem podceňovat je se nevyplácí. Čert je schopen letu a přemísťování se z místa na místo. Kvalita čertových kouzel je závislá na úrovni čerta — například v českém pekle panuje určitá hierarchie. Na nejnižším postu jsou plesniví čerti a pak to stoupá vzhůru až k Luciferovi...

Mikuláš

Mikuláš je mužské křestní jméno řeckého původu (odvozené od Nikoláos, jehož význam je „vítězství lidu“). Další variantou je Mikoláš. Podle českého kalendáře má svátek 6. prosince a právě v podvečer tohoto dne obchází Mikuláš v doprovodu anděla a čertů domácnosti. Ve velké knize hříchů ihned vidí, jak dotyčné dítě zlobilo a podle toho dovolí čertům, aby dítěti domluvili. Hodné děti od čertů příliš nalupáno nedostanou a naopak je Mikuláš potěší balíčkem s pamlsky. Zlobivým dětem čerti pěkně nalupou a místo pamlsků takové dítě dostane bramboru nebo uhlí.

Anděl

O andělích by se dalo vyprávět snad ještě déle než o čertech a Mikuláši dohromady. Význam andělů a vše, co se kolem nich na tomto světě točí je velmi široký. Nebudeme o nich raději polemizovat a připomeňme si, jak je známe z jejich návštěv, kdy k nám docházejí jednou ročně v doprovodu právě Mikuláše a čertů. Anděl stojí zpravidla nenápadně stranou a Mikuláši asistuje. Je krásně bíle oblečen jako nebe samo, má bílé vlasy, bílé šaty a krásná bílá andělská křídla. Zatímco čerti bydlí v pekle, anděl žije v nebi, a proto křídla potřebuje pro snadný návrat domů.